Velký velikonoční hradový výlet       2007-04-08   

Na velikonoce jsme se rozhodli pro větší výlet, největší diskuse byly ohledně počasí a volby sobota - neděle. Po velkých diskusích byla nakonec zvolena neděle. V sobotu navečer jsme dorazili k Vlastikovi, chvíli po nás dorazili Stýffci, do toho se ozval Čenda, že zíta taky dorazí, akcička se začala slibně rozjíždět. Stýffek přivezl Fíbra, takže jsme se konečně letos dostali k očouzenýmu masíčku. Párty ovšem netrvala nijak dlouho, většina si byla vědoma náročnosti zítřejšího výletu.

V neděli ráno dorazili Mloci, před devátou jsme vyrazili na směrem na Úštěk. Po krátkém problému s dynamickou navigací jsme dorazili na místo srazu, kde už čekal Čenda s Dášou. Tím jsme dosáhli počtu devíti a mohli vyrazit směrem kopec v dáli. Obavy o počasí se ukázali neopodstatněné, povětrností podmínky byly toho dne příznivé. Posuďte sami: Slabá studená fronta tři sta padesát čtyři šestnáct, tři sta padesát čtrnáct, tři sta čtyřicet osm deset. Výška, tlak, teplota, rosný bod: tři sta pět, tisíc dvacet jedna celých, jedna desetina, dvanáct, jedna. Lepší počasí si na výlet nemohli přát. (JdC)

Hrady.cz: Pro svou polohu nemusel mít hrad Ronov ani náspy, ani příkopy, postačily vnější hradby, které se dodnes dobře zachovaly. Do hradu se vstupovalo od jihovýchodu první branou, která byla ve věžovitém stavení, jež mělo vnější nároží zaobleno. Podstatné zbytky stavení se dodnes zachovaly. Odtud vedla cesta na předhradí přibližně trojúhelníkového tvaru. Vlastní vnitřní hrad je oddělen příčnou zdí a vstupovalo se do něj malou branou na východě. Uprostřed stával na skále palác, z něhož se zachovaly jen malé zbytky. Vnitřní hrad měl ještě dvě bašty na severozápadní a východní straně a v jihovýchodním rohu stála další čtyřboká obytná věž. Zachovaly se i zbytky sklepů a na západě základy dalšího stavení.

Ronov se tyčí na pořádném kopečku, červená ho pěkně obkroužila. Výhodou výletu začátkem dubna je absence lidí, za celý den jsme jich potkali fakt málo. Po obhlídce zříceniny a neúspěšném hledání kešky jsme se vrátili zpátky do Blíževedel, kde jsme si dali pauzičku u kašny a lehce se občerstvili, ještě že má Prcgumák slušnou základní výbavu :-) Kousek za vsí se nachází nepatrné zbytky hrádku Hřídelík, nejzachovalejší je původní vstupní cesta vnitřkem skály. Nevědět o něm, člověk by ho přešel bez povšimnutí.

Hrady.cz: Skalní hrad Hřídelík stával na jižním okraji obce Blíževedel, první zmínky o hradu se datují k r. 1334. Za husitských válek byl hřídelík zřejmě pobořen a mizí z dějin. Ze zbytků původního zdiva Hřídelíku je možno si učinit představu o jeho přibližném vzhledu. Byl postaven na malé vyvýšenince mezi dvěma pískovcovým skalami, z nichž na menší stála jednoduchá bašta, po níž dnes nezbyly žádné větší zbytky. Celý hrad byl obklopen příkopem. Na hlaví skále, „hřídelíku“, byly postaveny hradby, které jsou dnes zachovány do výše asi půl metru, s výjimkou míst, kde bylo nutno vyplnit rozsedliny skalního útvaru. Tam jsou dodnes zachovány části hradební zdi až do výše 6 m. Na hrad se vstupovalo z předhradí, kde stávaly zřejmě hospodářské budovy a větrný mlýn. Vnitřní příkop, přes nějž vedl padací most, odděloval ještě toto předhradí od vlastního opevnění hradu. Vstupovalo se tam zřejmě jen po dřevěné konstrukci. Nahoře stál čtyřhranný jednopatrový palác obklopený hradbami.

Po krátké prohlídce toho mála co po hrádku zůstalo a dalším neúspěšném pokusu o nalezení kešky jsme pokračovali dle plánu, cesta vedla krásnou přírodou, lesní cestou mezi skalami, nikde ani človíčka. Kousek od Úštěku jsme zpozorovali na kopci dvě věže. Bylo nám to nějaké povědomé, viděli jsme to na nějakých leteckých fotografiích a konečně jsme zjistili, kde se nacházejí. Adél byla hned pro změnu trasy, musel jsem její nadšení krotit, kolektiv úplně nadšeně nevypadal. Po obědě v úštěcké hospodě jsem vynechali prohlídku města s tím, že část půjde rovnou na hrad Helfenburg a část to vezme oklikou právě přes ty dvě věže.

Hrady.cz: Ostré - Kostelíčky - poutní místo založené jezuity, které vzniklo v letech 1703 - 1707 vybudováním kostelíka o dvou stejných věžích včetně monumentálního přístupového schodiště. Místo se stávalo pravidelně 3. května cílem mnoha poutníků, kteří přicházeli na vyhlášenou pouť. Od kostelíků směrem k severu se otevírá romantické panoráma úštěcké kotliny s dominujícím vrcholkem východního Českého středohoří - 726 m vysokým Sedlem. Objekty jsou v majetku katolické církve.

Naše cesty se rozešli těsně před vesnicí Ostré, tvrdé jádro zamířilo přes ves. Na konci vsi se na návrší tyčil atypický kostelík v celkem špatném stavu. I když podle infotabule to bývalo i horší. Počasí nám přálo, výhled do kraje byl super. Byli čtyři hodiny, věž na dalším hradu byla podle informací z internetu otevřena jenom do pěti, takže jsme moc nezdrželi a pokračovali dál. Podle směrovek to mělo být něco kolem 2,5km, pohoda. Jenže jak se ukázalo, cesta nás vedla kolem údolí, hrad ovšem ležel na opačné straně. Začal boj s časem, Dáša s Čendou už na věži byli, takže se našeho poklusu neúčastnili. Na poslední kilometr do kopce nám zbývalo čtvrt hodiny, honička. Když jsme schvácení dorazili na nádvoří hradu, zjistili jsme, že to s to zavíračko nebude tak horké, bylo tam fůra lidí ze sdružení, co se o hrad stará. Vydrápali jsme se hodně úzkými točitými schody na věž a kochali se krásným výhledem, po chvíli dorazil i zbytek týmu, takže jsme mohli dát společné vrcholové foto.

Hrady.cz: Na skalnatém pískovcovém hřebeni nad Rašovickým potokem se zachovaly rozsáhlé zříceniny středověkého hradu, který se nazýval Hrádek, Hradec, Hradišťko nebo i Helfenburk. Přístup k němu vede pouze od východu, a proto zde byl v pískovci vykopán příkop. Hrad patřil mezi největší v severních Čechách. Vznikl nejspíše po polovině 14. století. Dnes jsou ve vnitřním hradu jen malé zbytky zděných staveb. Zachovaly se však dosud sklepy, které mají dvě poschodí. Ve spodním sklepě je otvor vedoucí k hradní studni, hluboké 57 metrů. V r. 1967 začali dobrovolníci chátrající hrad od odborným vedením zabezpečovat. Byly opraveny hradby a věž a zahájen i průzkum objektu, který přinesl zajímavé výsledky, zejména při čištění 57 m hluboké hradní studny, kde byly nalezeny četné soudobé užitkové předměty.

Nakonec jsme si ještě prošli celý areál hradu a vyrazili na závěrečnou část cesty. První část vedla ještě lesními cestičkami, pak jsme bohužel dorazili na asfaltku a posledních pár kilometrů jsmem museli po silnici. Naštěstí bylo stále hezky a malý provoz, takže to bylov poho. Na konec našeho výletu, tzn do Blíževedel, jsme dorazili po devíti hodinách a 25 kilometrech kolem sedmé hodiny.

Tnx to Kjss za naplánování (člověk se musí taky občas sám pochválit :-))

Vlastik 2007-04-18 14:36:23

Thnx to Karlik, člověk ho musí občas pochvalit, když se tak snaží :-)

Přidání vlastního komentáře k této akci


      Napiš číslo třicettři