Mašinkoidní výlet za mašinkami       2014-11-15   

Říjnový výlet mašinkou na Kokořínsko se povedl, takže další na sebe nenechal dlouho čekat. V páteční předpovědi počasí říkal rosničkář doslova "sobota je pro výlet nejlepší den z následujícího prodlouženého víkendu". Tím bylo rozhodnuto o termínu. Sraz v deset na nádraží v ČB, v Lysé byl Chovatel a to se nedá nikde zaparkovat. Vlak nám málem ujel, vydolovat dva lístky z ROPID automatu se ukázalo jako nadlidský úkol. Ještě náročnější se ukázalo pochopit mapičku Pražské Integrované Dopravy. Můj názor se lišil o celé dvě pásma od názoru průvodčí ČD... každý máme právo na svůj názor..

Z Masaryčky metrem na Anděla, zasytit děti kečupem s čímsi a už jsme se valili do Království železnic. Konkrétně já jsem byl skeptický, z fotek na netu jsem usoudil, že pro železničního exmodeláře to nebude nic extra. Alespoň že jsem těsně před placením dostal echo, jak zařídit slevu. Takže nakonec vyšel jeden dospělý, jedno standardní dítě a jeden podmírák na 310,-. Potěšující věcí hned u vstupu jsou uzamykatelné šatní skříňky, bez nich by to bylo dvouhodinové utrpení.

kralovstvi-zeleznic.cz: Před několika lety se zrodil nápad postavit největší modelové kolejiště u nás a ve střední i východní Evropě. Od nápadu k provedení vede dlouhá cesta, avšak již 1. července 2009 bylo v Praze na Smíchově otevřeno prvních 115 m2 miniaturního království. Tento 1. úsek představuje zkušební verzi všech technologií, které jsou (a budou) použity v jednotlivých segmentech celého Království. V pravidelných intervalech zde přibývají nové části kolejiště, které reprezentují jednotlivé kraje ČR a ve výsledku budou prezentovat celou republiku s jejími hlavními dominantami v jednom propojeném celku o celkové rozloze více než 1008 m2.

Nicméně jsem byl příjemně překvapen, kdyby člověk nemusel hlídat 2-4 děti, nechalo by se tam strávit v poklidu a se zaujetím dost času. Nevím, jetli to je standard, ale nebylo moc lidí, takže se nekonaly žádné extra tlačenice. Kromě klasických modelových železnic jsou k vidění různé modely ve vitrínách kolem dokola. Dětem se líbily i doprovodné výstavy Lega, Mašinky Tomáše a Mašinkova. A samozřejmě houpací mašinka. Po dvou hodinách jsme toho měli všichni dost, takže jsme ještě v rychlosti zkoukli model Prahy a mazali ven.

Hned vedle v nákupáku jsme zašli na oběd a pak Lidickou na most, po náplavce k Mánesu, pak na Žofín na dětské hřiště. Potom jsme prokličkovali až na Národní, kouknout na nově otevřenou stanici metra. Připadal jsem si jak vesničan v metropoli, dotykový automat na lístky akceptující platební karty.. budu muset jezdit častěji. Metrem na Masaryčku, tam už na nás čekala mašinka a po šesté jsme byli doma. Lukase to tak zmohlo, že ani nevečeřel a do postele jsem ho musel odnést :-)

Nikdo by nespočítal, kolik jsme těch mašinek vlastně za celý den viděli..

Přidání vlastního komentáře k této akci


      Napiš číslo třicettři