Kovícká kola 2017 - lázeňská 2017-07-29
Rok se s rokem sešel a jsou tu naše oblíbená kola. Už párkrát jsme si říkali, že bychom mohli zas vyrazit směrem na západ ... a je to tu, vlakem sice nejdříve míříme na severo západ, ale pak se stáčíme a jedeme na jiho západ, tratě nevedou všude a tak taková obklika, ale tu už nás vláček vyhazuje uprostřed velkého staveniště a my se i s koly proplétáme koridory někam pryč mimo nástupiště. Hurá, nová hala a nápis Karlovy Vary nás ujišťuje, že jsme tu správně a můžeme osedlat biky a vyrazit za dobrodružstvím.
Cestou do centra tohoto krásného lázeňského města potkáváme kočáry tažené koňmi a projíždíme ulicemi plných honosných domů, hned na první pohled je vidět jistý luxus. Překvapivě je tu poměrně málo lidí, čekal jsem to mnohem horší a tak se na kolech proháníme i po hlavních kolonádách okolo říčky Teplá. Občas se zastavíme a ochutnáme některý z karlovarských pramenů, jen musíme dávat pozor, jelikož jsou opravdu dost horké. Zajímavé je, že na jisté se stojí i docela dlouhé fronty v zástupu japonských turistů, hmm, asi znají jejich tajemství víc než my. Přibržďujeme u vřídelní kolonády a v klídku a pohodě si ke svačině dáváme čerstvé, právě dopečené lázeňské oplatky. Prý i ty jsou léčivé. ;-). Ještě jedeme okouknout slavný Grandhotel Pupp a pomalu vyjíždíme z města, v obchoďáku dokupujeme menší potravinové a pivní zásoby, tiket sportky a přibržďujeme u dostihové dráhy v hospodě U šimla na vynikající kus žvance.
Měl jsem doporučenou cyklocestu okolo Ohře, která opravdu nezklamala, malebné údolí vyšperkované třeba svatošskými skálami nás dovedlo až do Lokte, které bývalo za krále Otakara II. královským městem. Krásné městečko nad ohybem řeky (které připomíná lidský loket) se vypíná na kopci a jeho spirálovité cesty nás dovedou až k středověkému hradu. Na prohlídku bylo již dost pozdě, tak si pod ním dáváme zmrzlinu a jdeme se alespoň podívat do černé věže, její hladomornu a výstavu starých dřevořezeb, abychom alespoň trochu nasákli historickou atmosférou.
Vyrážíme směr Slavkovský les a pomalu začínáme pokukovat, kde se uložit na spaní. Kousek za Horním Slavkovem nacházíme pěkný rybník a tak neváháme, rozkládáme plachtu, dáváme chladit pivko a za šera podnikáme odvážnou koupel v ne moc teplé vodě. Za soumraku popíjíme pivko a přepínáme do klidového stavu.
Druhý den jedeme okouknout zajímavou rozhlednu Krásenský vrh a pokochat se výhledy na Krušné hory. Následuje dobrodružná výprava lesem okolo dlouhé stoky, což kdysi bývala velkolepá stavba pro zajištění vody a dopravy dřeva, nyní spíše takový zarostlý potůček okolo kterého vede zpuštošelá cesta, plná výmolů a bahna. Těmi projíždíme, nebo spíše tlačíme kola za čím dál tím častějšími narážkami remcalů. Jsme rádi, když už se blíží konec a dostáváme se na normální cestu. Navštěvujeme pámátku Křížky a upolínovou louku, plnou květů a hmyzího života. Hezké to místo na odpočinek.
Slavkovský les skýtá mnoho příležitostí se zastavit a ochutnat některý z četných minerálních pramenů, což také činíme. Ale i narazit na některé, skoro až životu nebezpečné. Například smraďoch, který fakt smrdí, jelikož v jeho místě se na povrch prodírá veliké množství sirovodíku. Je zajímavé, jak celá tato oblast je ohromné rašeliniště a zásobárna minerální vody pro veškerá ta lázeňská města v okolí, všechno je to neuvěřitelně propojený geologický zázrak přírody.
Na Kladské dáváme pivko a pak zas nějaký ten pramen v Lázních Kyžvart. Richard, Viktor, Helena.. je jich spousta, od těch upravených, jak je známe z kolonád, tak i těch "divokých" v okolí a tak vyrážíme s malou zastávkou na Kynžvartském zámku do lesů, ochutnat liščí a kančí pramen, to už je jiná liga. Ze země, pod napůl se rozpadavajícím se přístřeškem, vyvěrá taková zvlaštně rezavá, divně zapáchající tekutina.. jen pro otrlé, ale to my jsme, takže testujeme a doufáme, že je to pro naše zdraví prospěšné a na další cestě nás to moc neprožene. ;-)
Zdraví všude kolem nás a tak jedeme okouknout další destinaci, kam proto zdraví jednou třeba budeme rádi jezdit, Mariánské Lázně. Klidné město, přijemná atmosféra, vodotrysk na nádherné kolonádě a k tomu lázeňské oplatky.. co víc si přát? joo ... ochutnat Křízový a Rudolfům pramen. ;-) No, už mi ty prameny skoro lezou krkem.
Po krátkém přejezdu nás vítal plzeňský růžový králík. Moc jsme neváhali a zajeli rovnou k Boleváku, kde už jsme párkrát byli a známe to tam, takže to byla jasná volba. Dali si večeři v kempové restauraci a na spaní se přesunuli na pláž k rybníku. Ještě noční koupání a spaní pod širákem.
Valíme okouknout plzeňské centrum, teda alespoň to podstatné, pivovar (jak naznačuje cedule "Pilsner Urquell Brewery").
Moc dlouho neváháme a kupujeme lístky na exkurzi. Akorát první volná prohlídka je za několik hodin, takže jedeme okouknout situaci na nádraží, jak to vypadá s vlaky a také navštívit stylovou nádražní kantýnu, kde si dáváme takovou klasickou "nádražovku" polívku a klobásku/páreček.
Chvíli jen tak lelkujeme, vracíme se do pivovaru, před jedenáctou vyfasujeme sličnou průvodkyni a už se noříme do tajů výroby piva. Zaraží nás fakt, že se po areálu cestuje busem, ale asi rozumné, je to opravdu ohromný plac. Po procházce ne moc záživnými prostory na plnění plzeňského moku jsme zavedeni do varny. A tam už je to zajímavé, protože "Pravé bohatsví se skrýva uvnitř" .. Ač na první pohled poměrně jednoduchý recept, vezmeš ječmen, vodu, chmel, trochu to smícháš, povaříš a je z toho pivo, není až tak jednoduchý .. všechno má svůj čas a spousty úskalí.
Dozvídáme se, že je potřeba použít správnou hlubinou vodu, kvalitní slad a nejlepší žatecký chmel, to vše v nádherných prostorách přímo mezi scezovacími káděmi, mladinovými pánvemi a tanky. A aby toho nebylo málo, tak se přesouváme do ještě zajímavějších sklepních prostor mezi ohromné sudy a kádě, kde to pravdu vře. Vůni kvašení a pohledy na bublající mok ješte doplňuje zajímavá přednáška o celém náročném procesu výroby, což je vidět i na kádích, kde se každý den ručně zaznamenává teplota a tím hlídá, kdy nadešel ten správný čas.
Ještě si zkoušíme práci bednáře ve stísněných prostorách sudu po které následuje zlatý hřeb prohlídky, ochutnávka pivka přímo od místního sládka v jeho sklepích. Konečně jsme po těch dnech našli ten nejlepší "léčivý pramen" :-) Ve spilce sytíme své žaludky a vrávoráme na vlak.. ve vagónu ješte na cestu skupujeme veškerou plechovkovou plzeň, co má stevardka ve vozíku a spokojeni po vydařené dovolené valíme domů.
Vlastik
Přidání vlastního komentáře k této akci
(c) 1994-2020 Kajass.net - Tnx to Rozhled.cz & Marti$ - Design by NodeThirtyThree + FCT