Termín našeho druhého běhacího závodu se (mojí chybou) kryl s domluveným termínem Ydy 2017. Kluci se k tomu postavili pozitivně a našli jsme kompromis, jak se zúčastnit víkendu s dětmi i závodů. Prostě jsme vzali všechno co mělo nohy a v devět ráno vyrazili z kempu na start RunTour v Plzni.
Vystáli jsme si krátkou frontu u registrace a když jsme přišli na řadu, ozvalo se "Nejkratší závod uzavřen, už nám to nebere systém". Co teď s Lukassem? Vlastik v tom problém neviděl - "přihlaš ho do vyšší kategorie". Na můj dotaz, zda můžeme, přepsal registrační mužík datum narození "aby nám to vzal systém" a o dva roky starší Lukass nafasoval startovní číslo a tričko. S Miškou problém nebyl. S Vlastikem jsme si vyzvedli naše osvědčená čísla 158 a 159. Prošli jsme si areál, děti se zabavili na dětských soutěžích.
První nastoupila na start Miška v dobré náladě. Čekal jsem na ní s foťákem kousek od startu. Převalila se vlna makajících holek a Miška nikde.. objevila se se zpožděním a s úsměvěm hlásila, že upadla v první zatáčce. Jak nakonec dopadla vlastně nevíme, organizátoři zmatlali dětem registrace dohromady, takže ve výsledkovce jsou u Mišky fotky a časy Lukyho.. a Luky vlastně oficiálně ani neběžel :-)
S lehkým napětím jsem čekal na start Lukyho.. nebyl jsem si jistý, že uběhne 500m a teď ho čekalo rovných 1000m. Postavil jsem ho úplně dozadu, aby ho o hlavu větší školáci neušlapali hned na startu. Za druhou zatáčkou jsem na něj čekal a dělal mu morální podporu. Čekal jsem, že za chvíli zastaví a pomalu to dojdeme až do cíle.. ale evidentně zafungovalo kouzlo atmosféry, lidi kolem trati mu fandili a tleskali (běžel poslední a byl prostě nějmenší). To Lukyho tak nabudilo, že se mi v cílové rovince utrhnul a ještě zrychlil :-) Respekt a zasloužená medaile!
Nakrmili jsme děti, koukli na závod dorostu, počkali na vyhlášení dětských kategorií a vyrazili do ZOO. Před vstupem jsem předal děti zodpovědným otcům a společně s Vlastikem jsme se vrátili zpět. V 13h odstartoval závod na 10km a my jsme se rozhodli držet vodiče "Drž se mě a máš to za 55min". První dva kilometry trošku tlačenice, úzká cesta a pořád někdo předbíhal, pak si to sedlo. Letmo jsme zkoukli centrum města, za zimním stadionem nás zchladili hasiči. Zhruba do šestého kilometru jsme se drželi dle plánu, pak jsme po vzájemné dohodě zvolili každý jinou strategii a potkali se v cíli.
Výkony z Ústí jsme vylepšili, závod si užili, takže po doběhu zavládla spokojenost. Po krátkém občerstvení a povinném focení následoval přesun do místního Dinoparku, kde jsme se opět připojili ke zdárně rozjetému Ydy 2017.
Vlastik | 2017-06-29 23:45:44 | |
Jo fotříku, za chvíli nebudeš Lukášovi stačit ;-) |